παράδοξος, -ον (παρά, δόξα), [in LXX: Jdth.13:13, Wis.5:2 16:17 19:5, Sir.43:25; 2-4 Mac 3 * ;] contrary to received opinion, incredible, marvellous: pl., Luk.5:26.† SYN.: see: δύναμις (AS)
STRONG'S WORD STUDY
G3861 — παράδοξος
paradoxos · remarkable · Greek