ΕἸΛΙΚΡΙΝΉΣ: ** εἰλικρινής, -ές, [ [in LXX: Wi 7:25 אB * ;] ] unalloyed, pure (Lat. sincerus; v. DCG, ii, 635a); (a) . of unmixed substances; (b) . of abstract ideas; (c) . of ethical purity: Phl 1:10, II Pe 3:1.†
SYN.: ἁγνός (q.v.), καθαρός, cf. Tr., Syn.: §lxxxv; DB, iv, 176a; Cremer, 378; Westc. on I Jo 3:3.