ΧΌΡΤΟΣ: χόρτος, -ου, ὁ [ [in LXX chiefly for עֶשֶׂב, also for חָצִיר, etc. ;] ] 1. . an enclosure, a feeding place (Hom.).
2. . food, esp. for cattle, grass: Mt 13:26 14:19, Mk 4:28 6:39, Lk 12:28, Jo 6:10, I Co 3:12, Ja 1:10, 11, I Pe 1:24 (LXX), Re 9:4; χ. χλωρός, Mk 6:39, Re 8:7.†