ΠΡΟΣΤΆΣΣΩ: προσ-τάσσω, [ [in LXX chiefly for צוה pi.;] ] 1. . c. acc. pers., to place at, to attach to.
2. . to give a command, enjoin, appoint: Lk 5:14; c. dat. pers., Mt 1:24; c. acc. rei, Mt 8:4, Mk 1:44; c. acc. et inf., Ac 10:48; pass., Ac 10:33 17:26.†